Historické město Tovačov

Tovačov podle Ottova slovníku naučného z roku 1908

Tovačov město na Moravě na Hané nad pr. bř. Moravy v hejtm. přerovském a okr. kojetínském; má 337 domů, 2458 obyv., a to 2385 č. a 40 něm., 2332 kat. a 119 židů. K obci náleží ještě osada Annov (61 d., 466 obyv.) a samota Cvrčov (3 d., 85 obyv.). V Tovačově jest fara, škola měšťanská a obec., pošta, stanice místní dráhy Kojetín-Tovačov, od r. 1864 Občanská záložna a od r. 1889 Měst. spořitelna; pak obč. beseda kromě několika jiných spolků. Nejznamenitější budova jest zámek, dříve tvrz, s vysokou vězí (zvanou Formosa), kterou původně r. 1492 dostavěl Ctibor Tovačovský z Cimburka; po požáru r. 1783, kterým Tovačov z největší části lehl popelem, byla věž pokryta prozatímně nízkou střechou; nynější maj. velkostatku ryt. z Gutmanů (psáno v r. 1908, pozn. red.) dal ji znova opatřiti vysokým hrotem nad cibulovitou bání. Kromě této vysoké jest tu ještě nad branou zámeckou nižší věž. Celý zámek byl nedávno obnoven; je v něm kaple z r. 1612 s freskami. Bohatý zámecký archiv byl za posledních let uspořádán. Na náměstí stojí pěkná, nedávno obnovená radnice, před ní kašna se sochou sv. Václava z r. 1694. Farní kostel sv. Václava vystavěn byl r. 1786. Oltářní obrazy jsou z r. 1794 od Kindermanna, jiné od Lichta. Na hřbitově stojí filiální kostel sv. Jiří z r. 1752. Stojí na místě dřevěného kostelíka, o kterém se již r. 1297 praví, že tam stál od starodávna. V tamním špitále (chudobinci) jest kaple sv. Jáchyma a sv. Anny z r. 1633. Fara byla v Tovačově již dávno před r. 1297, kdy se po prvé připomíná. Vedle fary, vystavěné r. 1812, stojí stará škola, rodný to dům skladatele Förchtgotta Tovačovského; nyní jsou školy v nové, velké budově z r. 1890. U silnice k Olomouci stojí kamenný pomník rakouských vojáků, padlých zde v bitvě za pruské války r. 1866. V osadě Annově je cukrovar od nynějšího statkáře postavený, ve Cvrčově starý panský pivovar. První z listin známí držitelé Tovačova jsou Vok a Pomněn (1203). R. 1321 nazývá se Tovačov po prvé městem. Od r. 1349 do 1502 byl majetkem pánů z Cimburka, z nichž nejznamenitější byli Ctibor (1385-92 nejv. komorník cúdy brněnské), Jan (1438-60 zemský hejtman moravský), který nad branami a fortnou Starého města Tovačovského vystavěl tři věže a na Novém městě sedm věži; konečně slavný Ctibor Tovačovský, od r. 1469 zemský hejtman mor., spisovatel památné "Knihy Tovačovské", za něhož Tovačov stal se střediskem politického života moravského. Ctibor zvelebil znamenitě sídlo své: zámek opatřil vysokou věží, okolo města-Starého i Nového-vystavěl valy a zdi a vymohl městu čtyři jarmarky. Za něho arci Tovačov také značně trpěl válkami mezi Jiřím Poděbradským a Matiášem Korvínem. Od r. 1503 do 1597 Tovačov náležel pánům z Pernštejna; byli to Vilém, Jan, Vratislav a opět Jan, který jej prodal Štěpánovi Illésházymu, tento pak Vejkartovi a Karlovi hrab. ze Salmu, v jejichž rodě zůstal do r. 1715. Za války třicetileté Tovačov byl dobyt od Švédů. R. 1715 přešel v majetek pánů z Petržvaldu a r. 1763 v majetek hrabat z Khuenburgu; poslední z těchto, František hr. z K., prodal panství Tovačov (3502,31 ha půdy se zámkem, dvorem, cukrovarem a pilou) r. 1887 nynějšímu majetníku Davidu ryt. z Gutmanů. V. Houdek.

Zdroj: Ottův slovník naučný (1888-1909)

Místo pro Vaši reklamu

Aktuality:


O nás

© René Klimt